- Fantomabákčasat šaddet go musea jávká

Semináras Is There No? bearjadaga guovvamánu 24. beaivvi lei sierra sámi dáiddamusea mávssolašvuohta fáddán. Mii de dáhpáhuvvá go Sámi Dáiddamusea jávká cuoŋománus? 

Manne lea Sámi Dáiddamusea ásaheapmi dehálaš? Mii lea musea? Dát gažaldagat digaštallojuvvojedje semináras, mas ii váldojuvvon ovdan dušše sierra sámi dáiddamusea mávssolašvuohta, muhto mii maiddái čalmmustahtii ja geahččalii čuvgehit dálááiggi dáidaga ja kuratoralaš geavada otná Sámis.

RiddoDuottarMuseaid direktevra Anne May Olli eaiggáduššá dál 1300 dáidaga, muhto sus ii leat miige sajiid gos daid lea vejolaš čájehit. Rahpančájáhussii There Is No hutkojuvvon sámi dáiddamuseas son lea luoikan eanet go 60 dáiddára dáidagiid  -  mat leat ovdamearkkat das maid duohta sámi dáiddamusea sáhtášii sisttisdoallat.

"Mii leat rámis ja vuollegismielaid, muhto maiddái heajosmielaid. Mii livččiimet áinnas háliidan čájehit duohta Sámi Dáiddamusea ruovttus Kárášjogas", dadjá Olli.

Dárbu lea jurddašit eara láhkai musea birra

Son oaivvilda ahte sámi dáidda beroštahttá ollugiid, muhto oaivvilda dan ge ahte dat sorjá norgalaš ásahusaid buorredáhtolašvuođas. 

"Mis leat čoakkáldagat, ja čeahpes dáiddárat geat ánssášit árvvusatnima ja rámi. Muhto mis váilu dáhttu ollašuhttit iežamet dárbbuid, cuige son".

Olli deattuha ahte duohta sámi dáiddamuseas galgá leat Sápmi-perspektiiva. Seammás son lea mielas jurddašit viidát museadoahpaga hárrái. Ii dárbbaš dušše leat ”white cube” – otná fámolaš vuohki čájehit dáidaga: ráddjejuvvon lanjas mas leat vilges seainnit.

"Ivnnit leat dehálaččat sámiide, ja manne eai sáhte min iežamet vuogit leat seamma guovdilat, jearrá son".

Gávpeguovddáš-estetihkka

Tone Hansen, Norgga kulturráđi ráddejođiheaddji ja Henie Onstads Kunstsenter nammasaš dáiddaguovddáža jođiheaddji lea dan hárrái ovttaoaivilis ahte dál livččii áigi digaštallagoahtit mo sáhtášii eara láhkai jurddašit musea birra. Ii leat sihkkar ahte musea dárbbaš leat dušše visti.

"Mii leat hárjánan otná gávpeguovddáš-estetihkkii man gievrramus ovddasteddjiid lohkui gullá earret eará  MOMA i New Yorkas, dadjá son, ja lasiha":

"Sámi Dáiddamusea čájeha ahte musea ii leat miige maid ii leat vejolaš juohkit. Musea lea baicce dat manin mii dan dahkat".

Hansen oaivvilda ahte utopiija sáhttá leat dehálaš reaidu go áigumuš lea oainnusin dahkat dárbbu, go dat čađahuvvo nu dievaslaččat go Sámi Dáiddamusea dan dahká. Iežas logoin ja gráfalaš profiillain lea musea vuođđudan ásahusa mii sáhttá johtit nuppi báikái. Nu ge bures ahte dan ii leat vejolaš bissehit. Fantomabákčasat šaddet nu garrasat ahte musea loahpas šaddá bissovažžan.

"Go musea jávká cuoŋománus, de báhcá garra ohcaleapmi. Dat addá vel stuorát  jođihanfámu joatkit barggu. Mii leat vuolgán jáhkkemeahttun dehálaš mátkái, dál ii leat eará go doalahit jođu, cealká son, ja ávžžuha sámi dáidaga bealušteddjiid jurddašit makkár skeaŋka Sámi Dáiddamusea lea. Ja skeaŋkkas čuvvot, nu go mii diehtit, álot geatnegasvuođat."

"Mu mielas dii galgabehtet addit skeaŋkka viidáseappot, muhto dainna dieđuin ahte das čuvvot geatnegasvuođat. Sámi Dáiddamusea ollašuhttima ovddas gánnáha doarrut. Ii ge sáhte gollat menddo guhkes áigi ge, go dávviriid han lea dárbu áimmahuššat, son cuige." 

There is No

Jérémie McGowan, Davvi-Norgga Dáiddamusea direktevra lea Sámi Dáiddamusea álggaheaddji, ovttas Anne May Olliin. Son oaivvilda ahte dál gáibidišgoahtá Sámi Dáiddamusea iežas ollašuvvama:

"Dál sáhttá musea joatkašuvvat, ja ihtit eará báikkiide. Mii leat dahkan juoidá mii lea, ja mii muhtumassii ii leat, maid earát sáhttet doalvut viidáseappot, dadjá son."

"Mii leat dahkan museavásáhusa, mas leat prográmma, neahttasiidu, gráfalaš profiila ja sierranas buktagat dego t-báiddit, visihttakoarttat, button-nálut. Prošeakta eallá ain ovddasguvlui go dat dađistaga eambbo leavvá máilbmái. Ja mis sáhttet leat duháhiid mielde hutkojuvvon direktevrrat dassážii go mii oažžut duohta direktevrra."

"Muhto duohtavuohta lea ain ahte There is no Sámi Dáiddamusea, dadjá direktevra."  

Dáidda álbmogii

Sámi dáiddár Synnøve Persen gesii linnjáid ruovttoluotta 1970-lohkui, go son Máze-joavkku lahttun lei vuosttamuččaid searvvis guhte systemáhtalaččat čohkkegođii sámi dáidagiid.

"Joavku álggahuvvui ge danne go mii geahččaleimmet oaččohit dáidaga álbmogii, dohko gos álbmot lea. Dan mun doaivvun ge ahte mii galgat nákcet ollašuhttit boahtteáiggi. Ásahus mii áimmahuššá buot sámi dáidaga, lea čalmmus ja čuohcci váilevašvuohta, dadjá Persen."

Sámi dáiddamusea jurdda bohciidii 1970-logus. Dat ii leat vel odne ge duohtan dahkkojuvvon.

Foto: Thomasz A. Wacko, RidduDuottarMuseat