Bures Boahtimisttádet!

Árvvus ádnojuvvon buohkat, bargoguoimmit, ustibat, galledeaddjit, dáiddárat, kritihkárat, ráhkis mielolbmot, máilmmeássit!

 

“Juohke sekunda lea golmma sekundda guhku.

Vuosttamuš sekunda dasa mii lea lemaš, nubbi dasa mii boahtá, ja goalmmát aiddo dámmánaga boddui.”

Bures boahtimisttádet dán stuorra historjjálaš dáhpáhussii, mas dáttánaga boddu lea ávvudeami fáddá.

“Historjjás ii leat nubbi áigi nugo dáttánaga boddu", ja gearddun Patti Smith dan hárrái.

“Dáttánaga boddu” lea erenoamáš nu máŋgga siva geažil.

Ja odne mii galgat rámidit visot mii juo lea; dáidaga ja eallima.

Stuorra iluin mun dál sáhtan váimmolaččat sávvat didjiide bures boahtimisttádet Sámi Dáiddamusea rahpamii.

Alddiineamet leat návccat maiguin mii ovdal čohkket eatge biđgosii áje, mis leat vejolašvuođat bargat ovttasráđiid buriid ulbmiliid olaheapmái dan sadjái go doarrut okto. Dasgo mii sáhttit álggahit miellagiddevaš ja dehálaš divaštallamiid dan sadjái go soahtat.

Giella, gielat …suopmanat. Sámegiella, kvenagiella, dárogiella, eŋgelasgiella ...

Sierranas gielain leat sierranas iešvuođalágit ja kultuvrralaš ipmárdusat, ja liikká lea álo nu, ahte sáhttit boastut ipmirdit guhtet guoibmáseamet.

Várra eat dárbbaš leat ovttamielalaččat, dahje ipmirdit buot áššiid ovtta láhkai, dasgo gii bat gal eaiggáduššá duohtavuođa?

Mii duođaid sáhttit imaštallat ollu eambbo.

Dáidda sáhttá ja berre leat dakkár latnja.

Giella lea dehálaš, muhto dáidagis leat ollu gielat, ollu sierranas sártnodanvuogit. Dárbu ii leat atnui váldit giela masa bustávat gullet. Dás leat ollu earáge áššit mat leat dehálaččat; viidát geavahuvvon elemeanttat, dakkárat mat gullet oaidnimii, gullamii, áiccuide, muittašeapmái, dovdámii, ja earáge elemeanttat.

Dáidda lea giella mas buohkat sáhttet lihkadit.

De mii viimmat leat ožžon dáiddamusea sápmái guoski dáidaga ja dáiddahistorjjá várás,

Gaskavuođalaš, gaskavuođalaččat, gaskavuođat….

Visot lea gaskavuođat...

Gaskavuođat dávviriidda, báikkiide, olbmuide, lundui ... dasa mii lea.

Mii gullat dán johtonástái, dán jorbasii, mii jorrá birratbirra.  

Mii leat seammahagas vuolgán, vaikko bálgát leat sierraláganat.

Dehálaš sáhttá leat geahčadit birraseamet, rahpat, ja muhtumin oppalohkái dárkot, geahččalit oaidnit stuoribuš linnjáid.

Vejolaččat áican dihte ealli čanastagaid mat leat min leahkimis, ja fierpmádaga masa mii buohkanassii gullat.

 

Visot jápmá mii jođe. Kultuvra jápmá jos ii jođeš. Johtit lea eallit.

Sámi Dáiddamusea galgá leat báiki maid sáhttit čohkket ja mas sáhttit čoahkkanit, báiki mas mii juogadit. Dakkár báiki mii lea mánáid ja rávesolbmuid, nuoraid ja boarrásiid várás.

 

Mii lea ovddasmanni ásahus, dakkár báiki mii lea kulturguoddi ja mas lea kultuvrralaš lonohallamat, máhttu, dutkan, geahččaleamit ja ovddideamit.

Sámi Dáiddamusea galgá lea báiki mas olbmot deaivvadit olbmuiguin, muosáhit sierranas dovddahusaid.

Dat lea maid báiki mas sáhttit deaivat iežamet ja jurdagiiddámet, báiki mas mii vásihit máŋgga láhkai, báiki mas sáhttit iežamet miela diktit lihkkasit dahje ieža lihkadit.

Sámi Dáiddamusea galgá sáhttit čáhkket saji juohkelágan jurdagii.

 

Ođđa vásáhusat buktet áigái ođđa lanjaid iežamet siste; mas sáhttit lea muosis, jurddašaddat ja guorahallat, muittašit, joavdat ođđa dovdui iežamet hárrái ja dan máilmmi hárrái mas mii eallit.

Mun jáhkan ahte mii duođaid dárbbašit dákkár lanja, rabas lanjaid.

Deaivvadeamis dinguin geat lehpet dás, ja máilmmiin, dat sáhttá buktit ollu dehálaš bottuid.

Min boahtteáigi lea dál. Boahtteáigi ihtá sártnodettiineamet, ja mii galgat iežamet boahtteáigái hukset.

Mis lea mearehis stuorra illu go beassat leat dán čáppa ja gutnálaš viesus Romssa gávpoga guovddážis.

Ođđa lanjat, main mii dál leat, čáhkadit čoakkáldahkan eanet go 1300(Duhat golbma čuođi) bargguid, ja danne dát lea máilmmi stuorimus sámi dáiddačoakkáldat.

Oasi dán čoakkáldagas mii dál čájehit vuosttamuš čájáhusas maid mii lágidit.

There Is No, man uvssat rahppojuvvojedje guovvamánu 15. (Vihtanuppelohkai) beaivvi. Eanet go 60 (guhttalogi) dáiddára servet dán čájáhussii mii čájeha sámi dáidaga viidodaga ja šláddjiivuođa. Muhtun beivviid rahpama maŋŋil ledje sullii 300(Golbmacuodi)

olbmo fitnan geahčadeamen čájáhusa.

Dat lea máinnolmas ášši!

Eai leat sámi dáidaga várás njuolggadusčoahkit.

Ii leat sámi dáidagis mearriduvvon čilgehus.

Ii leat sámi dáiddáriin lohkomearri.

Ii oktage.

Ávvudehkot dán beaivvi,

Sámi Dáiddamusea lea dál dás.

Lihkkosávaldat buohkaide!

De dajan vel:

Duhát giittu buot ovttasbargiide.